Nejen v práci, ale i v osobním životě býváme často vystaveni silným tlakům okolí.
Někdo si s nimi poradí lépe, jiný hůř.
Když jednou za čas člověka naštve šéf, tak se otřepe a ustojí to.
Ale každodenní stres má zásadní vliv na naše zdraví.
Způsobuje nemoci a doslova nám ukrajuje roky našeho života.
A je s podivem, že si někdy vlastně ani neuvědomíme, že jsme ve stresu.
Pojďte se na chvíli zastavit a zamyslet se nad tím, jak tohoto zabijáka identifikovat.
Co označujeme jako chronický stres
Stres je automatická reakce našeho organismu na nějaké události, které nastanou.
Tyto stresové reakce nám pomáhají „přežít“.
To znamená zvládnout nějakou náročnou, nebo dokonce nebezpečnou situaci.
Rozlišujeme mezi akutním, tedy krátkodobým stresem a chronickým, tedy dlouhodobým.
Akutní krátkodobý stres
Akutní stres nastává třeba v situaci, kdy z křoví vyběhne nějaký pes a začne na Vás štěkat.
Nebo omylem vkročíte na přechod, aniž byste se rozhlédli a auto musí prudce zabrzdit.
Leknete se, srdce vám buší jako o závod, ale za chvíli se uklidníte.
Chronický, dlouhodobý stres
Oproti tomu chronický stres, dlouhodobý, ten trvá mnohem déle.
Je velmi nebezpečný v tom, že pokud jste dlouhodobě vystaveni nějakému stresoru, hrozí riziko adaptace.
To znamená, že si postupně na stres zvyknete a stane se Vaší novou normou.
I tělo postupně upraví své vnitřní prostředí (krevní tlak, hladiny hormonů ad) novému normálu. Neoptimálnímu normálu.
A to je pro tělo vyčerpávající a časem se projeví nejen ve formě únavy, někdy syndromu vyhoření, ale stres může spustit i řadu onemocnění.
Syndrom vařené žáby
V této souvislosti mě napadá přirovnání, syndrom vařené žáby.
Znáte tu bajku, ze které tento paradox vychází?
Když hodíte žábu do vroucí vody, tak okamžitě vyskočí.
Pokud ji ale dáte do hrnce se studenou vodou, a tu budete postupně zahřívat, tak žábu uvaříte.
Je to samozřejmě jen metafora, protože ve skutečnosti by to nikdy tak nebylo.
V překladu to znamená, že lidé jsou někdy neschopni nebo neochotni reagovat nebo uvědomovat si hrozby, které přichází pozvolna a postupně bobtnají. Pořád si říkají, že to je ještě dobré. Pořád to ještě jde, člověk si zvykne na všechno.
Ale problém, který se neřeší postupně narůstá a bobtná a v případě dlouhodobého stresu si to většinou neuvědomíme dřív, než přijde nějaký zdravotní problém. Do té doby máme tendenci to pořád snižovat, nebrat to vážně a posouvat tu pomyslnou hranici.
A pak už je pozdě.
Co se děje v těle, když jsme ve stresu
- Když se dostaneme do stresové situace, mozek signalizuje hypotalamu, oblasti v mozku zodpovědné za regulaci různých tělesných funkcí, aby aktivoval stresovou reakci.
- Hypotalamus vysílá signály do nadledvin, aby uvolnily stresové hormony (kortizol, adrenalin a noradrenalin) do krve.
- Srdeční frekvence se zrychlí a pumpuje více okysličené krve do svalů a životně důležitých orgánů.
- Dýchání se stává rychlejším a mělčím, zvyšuje se příjem kyslíku pro uspokojení zvýšených požadavků těla.
- Svaly jsou napjaté a připravené k rychlé akci, což umožňuje tělu rychle reagovat.
- Zorničky se zvětšují, propouštějí více světla do očí a zlepšují zrakové vnímání.
- Zvýšené pocení pomáhá regulovat tělesnou teplotu během fyzické námahy.
- Pozornost se zužuje a zaměřuje se pouze na vnímanou hrozbu, zatímco ostatní detaily jsou na chvíli ignorovány.
- Schopnost soustředit se na úkoly, které vyžadují trvalé soustředění, může být snížena kvůli intenzivnímu zaměření na stresor.
- Jakmile vnímaná hrozba nebo stresor odezní, stresová reakce se začne snižovat.
- Tělo se postupně vrací do normálního stavu a hladina stresových hormonů klesá.
Proč nechcete být ve stresu
Krátkodobý stres zažíváme běžně a nemá zásadní vliv na zdraví.
Naopak. Pomáhá nám zvládnout náročné situace.
Dlouhodobý stres ale zdravý není.
Proč?
Protože pokud jste pořád ve stresu, vyplavuje se ve Vašem těle kortizol, což je stresový hormon a ten ovlivňuje jednak imunitní systém, ale také třeba spánek.
Když máte oslabený imunitní systém, budete častěji nemocní.
Tělo musí neustále regulovat a dávat do rovnováhy Vaše vnitřní prostředí. Tedy teplotu, krevní tlak, hladinu glukózy, kyselost, hladinu kyslíku ad. Stres tuto rovnováhu rozbíjí.
Vaše cévy jsou zúžené a zároveň srdce pumpuje větší množství krve. Což dlouhodobě není zdravé pro srdce, cévy ani mozek.
Budete hůře spát a tím pádem budete unavení, to bude ovlivňovat nejen Vaši práci ale i rodinu.
Unavení budete nejen z nedostatku spánku, ale stres je pro tělo energeticky náročný jako takový a vyčerpává organismus.
Budete mít problém s jídlem a trávením. Buď nebudete jíst vůbec, nebo naopak budete své stresy zahánět něčím dobrým.
To ve výsledku povede k problému s váhou, nadváha ovlivní nejen zdraví, ale i psychiku.
A tak pořád dokola, protože všechno souvisí se vším.
Doslova si budete ukrajovat dny a týdny Vašeho života.
Chronický stres zkracuje náš život o 2,8 roku
Výzkumníci z Finského institutu pro zdraví a sociální péči provedli studii, ze které spočítali očekávanou délku života 30letých mužů a žen, respektive o kolik se sníží délka života v závislosti na různých příčinách.
Mimo jiné v důsledku dlouhodobého stresu.
Studie trvala od roku 1987-2007 a shromáždili data od mužů a žen ve věku 25 až 74 let. Zúčastnilo se jí celkem 38 549 účastníků.
Muži si díky silnému stresu zkrátili život o 2,8 roku, ženy o 2,3 roku. (Zdroj: BMJ Journals, 2020)
U lidí, kteří se zúčastnili studie, hodnotili výzkumníci čtyři rizikové faktory:
- sociodemografické pozadí a anamnéza
- životní styl
- životní spokojenost
- biologické rizikové faktory
U faktoru životní spokojenost hodnotili konkrétně stres, životní úspěchy, vypětí v práci, vycházení s partnerem nebo dětmi, finanční situaci, přátele a vyhlídky na dosažení cílů, kterých by chtěli dosáhnout.
A pomocí měření a vyhodnocování získali údaj o očekávaném věku úmrtí a zároveň jak tento věk ovlivní uvedené rizikové faktory.
U stresu už bylo uvedeno, že ten zkrátil život o 2,8 roku u mužů a 2,3 roku u žen.
A zajímavé je, že například silný kuřák se ochudil o 6,6 roku.
Fyzicky neaktivní muži měli o 2,4 roku nižší očekávaný věk úmrtí než muži s vysokou aktivitou.
Tato čísla jsou samozřejmě hodně individuální, protože vždycky záleží na celkovém životním stylu člověka a jeho zdravotním stavu.
Co z toho ale zcela jistě vyplývá, že chronický stres nám škodí.
Jak nám chronický stres škodí
Že je dlouhodobý stres škodlivý, to je bez debat.
Ale jak konkrétně ovlivňuje naše zdraví a stárnutí?
Máme neustále zvýšenu hladinu kortizolu
Kortizol je stresový hormon, který nám krátkodobě pomáhá zvládnout náročnou situaci, protože „vypne“ v tu chvíli nepodstatné činnosti v těle, jako je například trávení.
A naopak zvyšuje soustředěnost, bdělost, díky kterým dokážeme stresovou situaci lépe zvládnout.
Dlouhodobě vysoké hladiny kortizolu ale škodí.
Mají vliv na imunitní systém, který oslabuje a my pak snadněji chytneme například nějakou virózu.
Zhoršuje kvalitu spánku, což samozřejmě ovlivní naše fungování.
V neposlední řadě bývá příčinou zvýšeného krevního tlaku, ale i stárnutí buněk jako takových.
Bývá příčinou vniku chronických zánětů
Když jsme totiž dlouhodobě ve stresu, v těle se aktivují a rozproudí zánětlivé cytokiny, a vzniká chronický zánět.
Chronický zánět je právem označován za tichého zabijáka, protože poškozuje naše tkáně a orgány.
To ve výsledku vede k závažným onemocněním, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, Alzheimerova choroba ad.
Rychleji stárneme
Telomery ovlivňují jak naše buňky, a tedy náš organismus stárne.
Jsou to koncové části lidských buněk a udávají, kolikrát se buňka může rozdělit, než zemře.
Pro představu se často jako příměr používají tkaničky od bot, na jejichž konci jsou kovové nebo plastové ochrany, díky kterým se netřepí.
Telomery se přirozeně s přibývajícím věkem zkracují, a chronický stres to celé jenom urychluje.
Hodně citlivý na zkracování telomerů je například náš imunitní systém, potom buňky kůže a vlasové buňky.
Imunitní systém nefunguje správně
Díky produkci hormonu kortizolu, což je stresový hormon, který brání imunitním buňkám, aby plnili svojí funkci.
To je, bránily nás před viry a bakteriemi zvenčí.
Ve výsledku jsme pak náchylnější k nejrůznějším nemocem.
Zpomaluje se ale proces hojení ran a nejrůznějších poranění. Mimo jiné i proto, že stresové hormony potlačují tvorbu kolagenu, který je pro hojení nezbytný.
Stres má zásadní vliv i na zdravý střevní mikrobiom, který jde opět ruku v ruce s funkční imunitou.
Mohou se zhoršit autoimunitní onemocnění
Stresové hormony totiž mohou narušit rovnováhu imunitního systému.
Takto narušený imunitní systém je pak náchylnější ke „zkratům“, kdy chybně vyhodnotí reakce v těle a napadá vlastní zdravou tkáň.
Autoimunitní onemocnění tak mohou snáze propuknout, případně se zhoršit.
Mezi autoimunitní onemocnění řadíme například cukrovka I. typu, roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, celiakie, onemocnění štítné žlázy, Crohnova choroba nebo Ulcerózní kolitida.
Vznikají problémy se srdcem a cévami
Při dlouhodobém stresu máme neustále zvýšené hladiny kortizolu a adrenalinu.
To může zvyšovat srdeční frekvenci a krevní tlak a zároveň zužovat cévy.
Díky zúženým cévám máme horší průtok krve, což může přispět k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění.
Chronický stres je tak spojen se zvýšeným rizikem vysokého krevního tlaku, infarktu nebo třeba mrtvice.
Zhorší se nám trávení
Když jsme ve stresu, tak většinou nemáme na jídlo ani pomyšlení.
Žaludek je stražený, bolí nás břicho, musíme častěji běhat na záchod.
Stres a stresové hormony totiž narušují normální funkci našeho trávení.
Dlouhodobý stres je spojen se stavy, jako je syndrom dráždivého tračníku, zánětlivé onemocnění střev nebo vředy.
Psychika není v nejlepší kondici
Stres nemá vliv jen na fyzické zdraví, ale i na psychiku.
Často jde ruku v ruce s depresemi a úzkostmi.
Dlouhodobé vystavení stresovým faktorům tak ovlivňuje naši náladu, vztah s okolím.
Má, ale vliv i na mozek, respektive naši schopnost se soustředit, rozhodovat se, zhoršuje se paměť.
Rozhodíme si hormonální systém
Chronický stres může v neposlední řadě narušit i rovnováhu hormonů v těle.
Zvýšené hladiny kortizolu se mohou vzájemně prolínat s regulací jiných hormonů.
Jako je inzulín, což vede k metabolické nerovnováze.
To může přispět k rozvoji stavů, jako je obezita, inzulínová rezistence a cukrovka.
Jak zvládat stres
Teď by tady mohly zaznít obecné rady typu jděte si zacvičit, pořádně se vyspěte a další.
Jenže pokud jste ve stresu, co Vás zase zítra čeká, těžko se v klidu vyspíte.
Osobně si myslím, že cesty ke zvládnutí stresu jsou v zásadě dvě. Nijak se nevylučují, naopak.
Odstraňte příčiny stresu
Pokud Vás stresuje práce, najděte si jinou. V práci trávíme obrovský kus života, tak by neměla být tím, co Vás ničí.
Někdy pomůže si jednoduše promluvit s nadřízeným, že tato konkrétní činnost Vám moc nejde a je příčinou stresu.
Že kolegyně v kanceláři Vám lidsky nesedla a raději budete v jiné.
I problémy v rodině se dají řešit. Je to možná složitější a emočně náročnější, ale i tak to většinou jde.
Pokud máte například odlišné názory s rodiči na výchovu svých dětí, a promluvit si nepomůže, prostě za nimi nebudete jezdit tak často.
Jde o Vás a nějaké řešení vždycky existuje.
A pokud to opravdu jinak nejde, tak…
Se naučte stres zmírnit
Obrousit jeho hrany.
A tady už si každý individuálně dosadí to, co mu pomáhá.
Potřebujete se jít projít? Zaběhat? Zmlátit boxovací pytel?
Napustit si vanu a přečíst knížku?
Pustit si nějakou muziku, zacvičit jógu, zameditovat?
Všechno, co Vám funguje, tak sem s tím.
Jde o to vyvážit stresové období tím klidnějším, kdy naopak dáte tělu „ulevit“ a zaměstnáte ho něčím příjemnějším.
Berte život s nadhledem
Stres nás provází po celý život.
V dětství je to možná způsobeno školkou, ve které se nám nelíbí. Školní období je pro řadu dětí velice náročné.
Pak přichází nástup do práce, rodina, děti, vnoučata.
Do toho přidejte vlivy z okolí, protože pořád se kolem nás něco děje.
Navíc spoustu toho stresu si děláme sami, protože chceme být dokonalí v tom, co děláme.
A zbytečně na sebe klademe vyšší nároky, které od nás nikdo neočekává. A když to okolí neocení, přichází frustrace.
Naučme se brát život s nadhledem, řešme věci, které můžeme ovlivnit a neřešme ty, které ovlivnit nemůžeme.
Jaký je ten Váš recept na to, jak se popasovat se stresem?
Napsat komentář